Moje velká záliba

Školní slohová práce naší tanečnice Terezky Moudré

Mojí velkou zálibou je odjakživa tanec. Tancovat jsem začala již ve čtyřech letech. Moji rodiče mě přihlásili do tanečního studia k paní Daně Hubené. Po roce mne styl latinsko – amerických a společenských tanců přestal bavit.

V pěti letech jsem přestoupila do TS Free Dance k choreogravce paní Janě Bálešové. Jana Bálešová je vzácná osobnost, které se podařilo to, že kolektiv tanečního studia je pro mne druhou rodinou. Když opomenu fakt, že již osmým rokem sbíráme společně s ostatními děvčaty medaile a tituly mistryň České republiky, vděčím paní Bálešové za celou řadu kamarádek, s kterými trávím každý týden minimálně pět hodin.

Začátkem února jako každý rok jsme absolvovali taneční soustředění, které je vždy vrcholem přípravy na další taneční sezónu. Hodiny práce a dřiny v tělocvičnách, relaxace na bazénu, výtvarná dílna, promítání filmů a proklábosené večery s kamarádkami, to vše je taneční soustředění.

Celé toto by se neobešlo bez perfektního zázemí ze strany rodičů a to nejen po finanční stránce, která v tomto sportu opravdu náročná je, ale také v podpoře a fandění na soutěžích. Taneční soustředění co se dozoru týče zajišťují také rodiče.

Taneční skupina Free Dance každoročně soutěží ve dvou asociacích. Jsou jimi: Svaz učitelů tance České republiky a Taneční skupina roku. V obou těchto asociacích je název tanečního studia Free Dance opravdu pojmem budící respekt. Janě Bálešové byl v loňském roce udělen titul choreograf roku Svazu učitelů tance České republiky.

A co vlastně tancujeme? Parketové taneční kompozice – jedná se o tanec s prvky jazzu a baletu, Show dance – je tanec, který vyjadřuje děj, v podstatě je to něco jako muzikál bez zpěvu. Nejmladší taneční disciplínou, kterou Free Dance nabízí je Street Dance čili Hip Hop. Je to jediný styl, který nevyučuje Jana Bálešová, ale tři mladé choreografky – Monika Bálešová, Diana Machorková a Ivana Sovíčková. První dvě z nich jsou bývalými žačkami TS Free Dance.

Jediné co mě mrzí, že taneční studio, které je v republice opravdovým pojmem Prostějováci v podstatě neznají Snad jednou přijde doba, kdy se nebude mediálně propagovat pouze tenis, basketbal, hokej a fotbal.

Ráda bych touto cestou poděkovala svým rodičům, nebýt jich netančím už devět let, v pokoji mi nevisí čtyřicet medailí, nemám desítky kamarádek a stovky nádherných prožitků včetně slz dojetí, kdy stojím na soutěži při vyhlašování za zvuku státní hymny.

Tereza Moudrá