Taneční styly

Jazzový tanec aneb jazz dance je velmi dynamický pohyb, kterým tanečník dokáže dobře vyjádřit svoje rozpoložení či přesně vystihnout charakter role, jenž mu byla přidělena... Základními technikami jazzového tance jsou izolace (schopnost ovládat odděleně pohyb jednotlivých částí těla, např. pohyby hlavy, ramen, hrudníku, pánve, nohou a jejich následné spojení) a charakteristické střídání momentu napětí a spontánního uvolnění celého těla. Dále jsou to základní jazzové pohyby jako chůze, běh, poskoky, skoky, piruety, pády, nízké polohy a jejich kombinace.

Kombinace moderního tance a jazzové techniky využívá to nejlepší z obou tanečních stylů.
Tanečníci se seznamují se základními prvky, používanými v tomto druhu tance, jako izolované pohyby jednotlivých částí těla, rytmické cítění hudby, uvolněné a naopak extrémně dynamické pohyby.

Charakter tance: soutěžící mohou předvést jakýkoliv styl tance či taneční techniky (modern dance, jazzový, klasický, společenský, národní apod.) v čisté formě, nebo jako kombinaci dvou i více stylů, či tanečních technik, někdy rovněž obohacené o akrobatické figury nebo jiné pohyby a to bez pravidel a s osobní interpretací.

Contemporary Dance, který je v České Republice spíše znám pod názvem "současný tanec", je založen na řade tanečních technik a stylu. Tento styl vznikl na začátku dvacátého století, jako reakce na poněkud rigidní techniku baletu. Jeho zakladatelkami byly Isadora Duncan a Martha Graham. Jejich cíl spočíval v nalezení nenucenosti pohybu použitím přirozených linií těla a jeho energie. Tato "plynulost" pohybu zcela odlišovala contemporary dance od tradičních tanečních stylů.

V tanečních hodinách se mísí techniky všech soudobých tanečních stylů, jsou doprovazény soulovou, funky a hip-hopovou hudbou. Prvky se prolínají, taneční vazby jsou inspirovány videoklipy hvězd MTV.

Balet je klasická forma scénického tance, jejíž počátky spadají až do 16. století.

Tanec s prvky akrobacie, rytmiky, tance, bojového umění, gymnastiky a čehokoli, čím se dá pohybově vyjádřit doprovodná hudba. Jde v něm o atmosféru, zábavu a sebevyjádření. Přitahuje lidi, kteří podobně, jako ostatní pouliční styly tance, pravidla moc neuznávají. Charakteristické prvky pro vrcholovou formu tohoto stylu jsou „vrtulník“ a točení na hlavě. Je náročný na fyzickou přípravu a technickou zručnost.

Jeden z nejdynamičtějších hudebních stylů. Tanec salsa je formován velkým množstvím etnických vlivů, zejména kubánskou a portorickou kulturou. Salsa pro jednotlivce to jsou populární dynamické krokové variace, kterými se prokládá salsa v páru.